Jaká je dispozice bytu?

Poměrně častá otázka se kterou se setkáváme je, jakou dispozici byt vlastně má? Dispozice bytu se označuje jako 1+0, 1+kk, 1+1, 2+kk, 2+1, 3+1… atd. Dříve se používal ještě název garsoniéra, kterým byly většinou označovány byty 1+0 a 1+kk.

První číslo označuje počet obytných místností, druhé označuje samostatnou kuchyň nebo kuchyňský kout. A jak poznáme, zda se jedná o obytnou místnost a co musí splňovat? V podstatě musí splňovat dvě základní kritéria. V obytné místnosti musí být dostatečné přímé denní osvětlení, přímé větrání a musí být dostatečně vytápěna s možností regulace tepla (musí mít okno a topení). Minimální výška stropu (světlá výška místnosti) v rodinném domě je 2,5 m a v bytovém domě 2,6 m. Požadavky jsou kladeny také na místnosti v podkroví, kde je minimální světlá výška místnosti stanovena na 2,3 m, přičemž tato výška musí být alespoň nad polovinou podlahové plochy podkroví. Výměra obytné místnosti musí mít plochu nejméně 8 m2 a v bytech s jednou obytnou místností pak minimálně 16 m2. Kuchyň, která splňuje obě základní podmínky a má plochu nejméně 12 m2, je zároveň i obytnou místností.  Pokud by kuchyně měla nahrazovat zároveň obývací pokoj, musí mít u bytů se dvěma obytnými místnostmi nejméně 18 m2.

Druhá část dispozice nám tedy říká, zda k obytným místnostem máme samostatnou kuchyni nebo je místnost prostornější a zahrnuje kuchyňský kout. Koupelna, předsíň, popř. jiné menší prostory se z dispozice přímo zjistit nedají a je potřeba si je ověřit zvlášť. 

Pro samotnou představu o celkovém rozložení bytu je ideální dispoziční plánek bytu, kde jsou rozměry a tvary jednotlivých místností přesně popsány. Velikost místnosti 20 m2 se může na první pohled jevit jako dostačující, ale pokud by měla místnost rozměr 2x10 metrů, tak její využití nebude příliš praktické.